Meeting of Destiny | 2.díl

4. července 2013 v 20:08 | Anie*

2.díl
haninka129


Když jsem procházela proskleným vchodem do studia X Factoru, zastavil mě muž v černém obleku s nápisem SECURITY. Podala jsem mu průkaz a on mě pustil dovnitř. Přes hlavu jsem si přetáhla kartičku na šňůrce, kterou mi podal. Procházela jsem chodbou do šatny. Tam už na mě čekala Emily. Objala jsem ji a posadila se na lavičku. Do začátku zkoušky jsme měli ještě půl hodiny.
Otevřela jsem svou sportovní tašku a začala se převlékat. Vklouzla jsem do pružných tříčtvrťáků a černého tílka. Do obličeje mi spadal pramen neposlušných vlasů, a tak jsem přistoupila k zrcadlu a začala se česat kartáčem s hustými štětinkami. Zatímco jsem se upravovala, na lavičku vedle mě si sedla Emily.
"Konečně taky tancujeme s One Direction," vydechla nadšeně. Překvapeně jsem na ní pohlédla a povytáhla jsem obočí.
"Nejhezčí je asi Harry," pokračovala Emily dál zasněně. Emily je o dva roky mladší než já, ale stejně by byla na Harryho moc stará.
"Emily, je mu šestnáct!" zvolala jsem pobaveně a musela jsem na chvíli přestat s nanášením řasenky a ohlédnout se na ni.
Emily jenom pokrčila rameny a dál se k tomu tématu nevracela.
Dostala jsem hlad. Do začátku zkoušky zbývalo už jenom deset minut, ale to bylo dost na to, abych rychle zhltla nějakou hotovku. Zamířila jsem k bufetu, který byl naproti sálu. U prodavačky jsem si objednala cheesseburger. Když mi ho prodavačka podala, otočila jsem se a chystala se vydat zpátky k šatně. Něco mi v tom ale zabránilo. Bylo to něčí tělo. "Svalnaté tělo…" problesklo mi hlavou, ale vzápětí jsem vzhlédla. Setkala jsem se s hnědýma očima, které si vpíjely přímo do těch mých. Po chvíli jsem procitla a začala se koktavě omlouvat: "Já…promiň…nechtěla jsem…moc se omlouvám…" Kluk mě zarazil gestem ruky. Teprve teď jsem pohlédla na jeho tričko. Mělo na sobě pár skvrn od majonézy. Zalapala jsem po dechu, ale rázem mi začaly cukat koutky úst. Usmál se na mě.
"Ještě jednou se strašně omlouvám," prohodila jsem už uvolněněnji.
"To nevadí…" promluvil, odlepil ode mě oči a pohled mu sklouzl na cheesseburger, který jsem pořád držela v ruce. "Nezdáte se," ušklíbl se tím roztomilým úsměvem.
Zasmála jsem se a řekla: "Nejsem jedna z těch, co se snaží hubnout tím, že bude málo jíst. Sport je zdravější. A když tancujete denně osm hodin, tohle si někdy můžete dovolit." Ušklíbla jsem se a zvedla cheesseburger výš.
Přikývl, ale nespouštěl se mě oči. Už se mi to zdálo divné, a tak jsem nadzvedla tázavě obočí. Roztomile zčervenal a zamrkal. "No…vy jste jedna z těch tanečnic?"
Přikývla jsem. "Klidně mi tykej, ale už budu muset jít, za chvilku mám zkoušku,"
Rychlým krokem jsem odcházela a na zádech stále cítila jeho pohled.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama