I see you | 4.díl

4. července 2013 v 20:20 | Anie* |  I see you

4.díl
Anie*



Seděla jsem na květovaném povlečení postele opět zpátky ve svém bytečku. V hlavě se mi prolínaly různé otázky, například co je zač mlžný démon? Logicky je z mlhy, jak jsem viděla, ale co chtěl u toho blbce Nialla. Pomaličku jsem uléhala na polštář a v tom mě to napadlo.
"Dhalisi."
Vyletěla jsem ze svého bytečku a ocitla se na horkém letním slůnci. Dneska je až podivně horko, na to, že jsem v Londýně, ale tohle mě teď moc netrápilo. Potřebovala jsem najít svou dobrou kamarádku Dhalisi. Je mnohem, opravdu mnohem, starší než já, ale není anděl, je čarodějka. Když jsem ji naposledy viděla, bydlela zrovna někde na hranici Francouzského království. Bylo to myslím někdy ve 17. století. Tak si asi máknu.
"Vy máte nějaké propojené myšlení, nebo co? Jeden zničí mlíkem sedačku a ten druhý se přidá a rozbije rovnou zeď." Pokřikoval po Niallovi a Zaynovi Liam.
"Asi se nudili," zakřenil se kudrnáč.
"Já fakt nemám páru, co se stalo, pojďte mi radši pomoc to nějak zpravit." Obhajoval se Niall. Kupodivu se kluci moc nevyptávali a šli se podívat na rozsah škod. Ve zdi byla díra vysoká asi jako šatní skříň a široká, no celkem byla vlastně velká, jako dveře. Omítka byla naprosto pryč a na ně se červenaly cihličky.
"Chtělo by to sádru."
"Jo a taky bílou barvu." Přidal se k Louisovi Zayne.
"Tak fajn, já a Harry půjdeme koupit sádru." Prohlásil Niall. "A vy tři…"
"Oni dva," opravil ho Louis, "půjdou pro barvu, já mám něco už naplánované."
Asi za pět minut byl Niall s Harrym v potřebách pro kutily a přehrabovali se mezi pytlíky se sádrou.
"Kolik jich asi budeme potřebovat?"
"Mě by spíš zajímalo, jak se to používá," hodil na Harryho zmatený pohled Niall. Jak se sobě podívali do očí, propukli ve smích, když v tom se rozrazily dveře obchodu a dovnitř z ničeho nic zafoukal vítr. Nejdříve jemně jako pohlazení, ale po té silně, jako by do člověka vrazilo auto. Vítr svištěl mezi regály a ty se nebezpečně houpaly. Kluky pálilo z toho větru v očích. Kolem pobíhali vystrašení zákazníci a prodavači zmateně sledovali, co se děje. Náhle bylo uslyšet zaskřípění a na Nialla padal regál s lopatami.
Zatím Etherai našla Dhalisi. Vzhledem k okolnostem, kdy ji tak dlouho neviděla, tak se stačilo zeptat jen jiného anděla na ni a už věděla, že bydlí ve Vídni. Už stála přede dveřmi jejího domku - nebo spíš vily - na kraji města, když jí v hlavě začal křičet a pískat majáček. Na nic nečekala a během pár minut byla zpátky v Londýně. Stihla to tak tak. Na Nialla padal zrovna regál, tak nečekala a stáhla ho k sobě. Když už byl Niall v relativním bezpečí, přestal foukat i pisklavý vítr.
"Evo?"
"Jo, ahoj Nialle. To je ale náhodička, co?" Ten na ni, ale zíral vytřeštěnýma očima.
"Jak si… Ty si mě zachránila."
"Ale ne." Blonďák už chtěl něco namítnout, ale ozval se Harry.
"Auu, to bude boule jako sviňa. Vysypaly se na mě všechny utěrky z regálu pro domácnost."
"Harry, tohle je Eva." Ale když se otočil, ona už tam nebyla.
Za ani ne vteřinu už Etherai mířila k Gunardovi, ale když byla na půli cesty něco si uvědomila.
On mi stejně nic neřekne, ani nevysvětlí, tak nač se namáhat.
Obrátila svá křídla a zamířila zpátky na kraj Vídně. Zazvonila na zvonek mohutných dveří, které za chviličku otevřela vysoká svalnatá postava.
"Gabrieli! Tak ráda tě vidím. Máš doma sestru?"
"Taky tě rád vidím Etherai." Odpověděl jí hrubým hlasem čarodějčin bratr. "Pojď za mnou." Pobídl ji a ona vstoupila do mohutné haly. Prošla několika chodbami, až se ocitla v kuchyni, tam za sporákem stála dívka tmavší pleti, ale ne jako černoška, spíš jako opálená Italka s vlasy barvy ohně.
"Dhalisi, pamatuješ si na Ludvíka XIV.?"
"Jasně, byl to frajer." Odpověděla čarodějka.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama